Přihlásit k odběru článků

05 srpna, 2019

Rozhovor s Andejem Babišem z roku 2013

Dobrý den, pane Babiši, vítám Vás na Jihočeské univerzitě. Jak se Vám tady líbí?
Líbí se mi tu, máte to tu krásné. Už jsem tu byl, takže univerzitu znám.

A na Šumavě jste byl?
Ne, to jsem ještě nestihl, ale nechávám si to, až budu v důchodu a budu mít čas.

Jak vzpomínáte na studentská léta? Bavila Vás vysoká škola?
Škola mě nebavila, nudil jsem se, proto jsem pracoval v AISECu.

Vystudoval jste s červeným diplomem, to je velice chvályhodné.
To jsem dělal kvůli penězům, dostával jsem prospěchové stipendium 150 Kčs za
měsíc.

Takže čistě ekonomicky.
Na tu dobu bylo 150 korun hodně peněz. Na zimáku bylo možné koupit smažený sýr za 3,50 Kčs, takže za to bylo hodně smažených sýrů.

Musel jste se hodně učit?
Učil jsem se tak dvakrát dva týdny během roku.

A co studentský život? Chodil jste za zábavou, do hospody?

My jsme chodili na ríbezlák (lokální víno vyráběné z červeného a černého rybízu,
pozn. korektora). Já jsem studoval na Slovensku, v Bratislavě. Chodili jsme do
Karlovky normálně chlastat. Na diskotéky, za babami. Jako dneska asi...

Měl jste nějakého oblíbeného profesora?
Na žádného si nevzpomenu. My jsme měli tu výhodu, že nás učili kolegové, kteří
končili tři čtyři roky před námi, takže jsme měli radost, když občas přišel přednášet někdo z praxe.

Potom jste byl tři roky prezidentem AISECu. Jaká to pro Vás byla
zkušenost?
To bylo za jiných časů, na praxe se jezdilo do kapitalistických států a vše bylo
kontrolováno režimem.

Byla to tedy jediná možnost jak vyjet ven a něčemu se přiučit?
Byly velmi omezené možnosti, ze Slovenska vyjíždělo 25 a z Prahy 50 studentů za rok.

To jste byl jedním z nejlepších, když vás vybrali, nebo tam nebyl velký
převis?
Hodně jsem se učil na testy a ovládal jsem cizí jazyky, tak mě vybrali. To, že jsem pracoval v AISECu, byl i předpoklad, že mě vyberou. (smích) Bylo to zajímavé. Jednou jsme získali možnost praxe v IBM. Přišli kluci v kožených kabátech, ukázali nám nějaké průkazky a řekli, že si studenta vyberou sami.

To bylo v 70. letech?
Ano. Vzpomínám si na jednoho studenta z Ameriky, který se jmenoval John
Hangcock, vážil asi 150 kilo a vím, že byl sledován režimem, jestli není nějaký
špion nebo tak něco. To byly jiné časy.

To ano. Když mluvíme o jiných časech, jak byste porovnal studium před revolucí a dnes? Je to těžší, nebo lehčí?
To nevím, teď nestuduji, ale pokud vycházím z informací, které jsou k dispozici,
tak se říká, že školy jsou dnes lehčí, že by to zvládl každý. Dnes je výhoda, že
když neuspějete na státní škole, tak můžete jít na soukromou a tam si to koupíte.
Takže dnes je to relativně jednodušší. Za našich časů to bylo tvrdé. Když jste
neuměl, tak vás vyrazili a už jste pak neměl šanci dostat se zpět na školu.

Co byl nejhorší předmět, který jste musel absolvovat?
Statistika, účetnictví... nesnášel jsem matiku. Naučil jsem se jen počítat a to mi
vystačilo celý život.

Bydlel jste na kolejích, na privátě nebo jste dojížděl?
Byl jsem u rodičů v Bratislavě. Studentům na kolejích jsem záviděl, protože tam
víc chlastali a pařili, než se učili. To je taková pravá příprava… My jsme byli pod
kontrolou rodičů.

Vy jste tu přednášel o Agrofertu a zemědělství. Jak vidíte dnešní uplatnění studentů? Jaká je jejich pozice na pracovním trhu?
To záleží na každém studentovi, jak se snaží.

Dejme tomu, že vystudoval dobře, nebyl to žádný, jak říkáte Vy,
rychlokvaška ze soukromé školy.
Dobrých a šikovných lidí je vždycky málo, i když je velká nezaměstnanost. Takže si myslím, že ti, kteří se chtějí uplatnit, nesmí mít velké oči a měli by se postupně naučit vše od začátku. Kdybych já teď začínal, tak bych šel třeba na stáž do družstva, abych vše viděl od začátku – jak se to zasadí, vyroste, pohnojí, abych znal celý proces. Studoval jsem zahraniční obchod a měli jsme na škole zbožíznalství a dva roky práva. Kdybych mohl mít vliv na studijní program, snažil bych se připravovat studenty praxí na zaměstnání už od prvního ročníku, než aby se učili dva roky jenom teorii, to je blbost.

Co říkáte programu Erasmus, v rámci nějž může student vyjet na rok do zahraničí a zkusit si tam studovat? Přihlásil byste se na takový program?
Rozhodně, cizí jazyky jsou strašně důležité. Určitě bych se přihlásil.

Který obor je pro studenty, podle Vás, nejvíce perspektivní?
Nevím. Nikdy není dost obchodníků, právníci a i nějací ti specialisté v daném
oboru - agronom, zootechnik, ti jsou také důležití.

Co třeba přírodní vědy? Fyzika, matematika, informatika, biologie
To jsou vědy, ke kterým nemám moc vztah. Já jsem spíš přes obchod.

Vy jste ten manažer, ale pokud byste znovu studoval, vybral byste si
stejný obor?
Já bych dnes na základě zkušeností snad ani na vysokou nešel. Šel bych hned po střední škole do praxe, nebo bych studoval dálkově.

Teď trošku z jiné kategorie, kouříte?
Ne, přestal jsem 16. prosince 1996.

A vadí vám kouření?
Teď už mi vadí, když jsem vyléčeným kuřákem.


Dobrá. V České republice užívá marihuanu téměř 30 procent mladých lidí do 25 let, co si o tom myslíte?
Já jsem to nikdy nekouřil, neměl jsem potřebu.

Ale tak nějaký názor máte, na marihuanu celkově ...
Pokud to patří k demokracii a svobodě... A kolik lidí to kouří? Pětatřicet procent?

Pětatřicet procent mladých, dejme tomu do 30 do 25 let.
A co to dělá, když kouříte marihuanu, co to s vámi dělá?

Takže jestli správně chápu, vy jste ji nikdy nezkusil.
Já už jsem starej. Za nás to bylo zakázáno. Byla to kapitalistická neřest.

Marihuana je droga, která vám zvýší trošku prožitky...
Je to návykové?

Je to návykové stejně jako čokoláda.
Tak to já si dám radši Lindt&Sprüngli , to je nejlepší švýcarská čokoláda. A škodí to zdraví?

Stejně jako cigarety.
Ale ne čokoláda. Určitě bych nebyl rád, kdyby moje děti kouřily marihuanu.

Věříte globálnímu oteplování?
Ano, věřím.

Takže si myslíte, že se něco děje s naší Zemí, atmosférou, že se otepluje naše Země.
Vypadá to tak.

Děsí vás ještě nějaké jiné katastrofy?
Mě to neděsí, že se otepluje. Mě spíš děsí naši politici a budoucnost této země pod vládou těchto politiků, to mě děsí.

Máte nějakou oblíbenou zemi, kam byste rád vyrazil, kdybyste tady mohl všechno zanechat a odjet?
Oblíbenou? Já jsem takový konzervativní, možná do Francie.

A co nějaká exotická země? Kam jste vždycky chtěl?
To mě ještě čeká. Zatím jsem toho moc nezvládl. Začnu cestovat, až půjdu do důchodu, asi v roce 2014. Chtěl bych na Bora Bora, ale ještě jsem nepřesvědčil manželku.

Kde jste třeba byl?
Byl jsem v Singapuru, v Hong Kongu, v Austrálii…

Chtěl jste se někdy podívat do vesmíru? Dnes je totiž možné zaplatit si i to.
Ne, nechci do vesmíru, jsem rád na Zemi. Nemám rád lítání a ani lodě. Teď je mi fajn, jsem na zemi a jsem v pohodě. Ještě vesmír, to by mi fakt chybělo.

Cestoval jste s rodiči, když jste byl malý?
Žil jsem s rodiči v zahraničí. Táta pracoval dva roky v Etiopii, ve Francii, ve Švýcarsku, a tak jsem jezdil s rodiči. Můj táta byl posedlý památkami. Byl chodící encyklopedie, znal historii, všude nás vláčel.

Které životní události vám daly v životě nejvíce? Ať už dobré, nebo špatné?
Ty brďo, to je těžká otázka.

Klidně to můžou být špatné, co se vám nepovedlo...
Nepovedlo? Stále se učím, každý den se děje něco nového. Velkou událostí je pro člověka narození dětí.

Musím se na to zeptat, i když vím, že to nemáte rád, ale jak Vás změnily peníze?
Určitě k lepšímu.

Takže si nemyslíte, že se z Vás stal někdo jiný? Jste pořád stejný, obyčejný člověk?
Musím říct, že jsem se zlepšil z hlediska emocí.

Jste klidnější, vyrovnanější?
Ano, a i z hlediska výchovy dětí jsem na tom lépe. Děti z prvního manželství jsem vychovával jinak, než ty z nynějšího.

Jaké máte auto?
Mám Audi.

Jezdíte v něm třeba na nákupy?
Jasně. Teď jsem měl běžet maraton, tak jsem běhal minulou sobotu, běžel jsem třeba do Billy .

Nakupujete si tedy jídlo sám?
Samozřejmě, co si myslíte, že mě drží za ruku dva sluhové? (smích)

Přiznám se, že nevím.
Se synem jsme nakupovali minulou sobotu v šesti obchodech. Domů jsme přivezli deset mlék, deset mouk, všude po kuchyni pak byly tousty a žena nadávala.

Vaříte?
Ne, ale chystám se na to. V červnu teď budeme otevírat restauraci ve Francii, tak tam půjdu na kurz a něco se tam naučím.

Jak vnímáte vztah Slováků a Čechů po revoluci? Myslíte si, že je to mezi námi výborný?
Podstatně lepší než před revolucí.

Mám tady takový krátký vtip. Studenti na vysoké škole v České republice byli tázáni, jestli jim vadí studenti ze Slovenska. 20 % studentů odpovědělo, že ano a zbylých 80% odpovědělo, že nie.
Toto bych aplikoval na pokladní v hypermarketech, na číšníky a recepční v hotelech. Hlavně na Moravě.

Myslíte si, že vztahy mezi Čechy a Slováky jsou dobré, že jsme pořád přátelé a není tu žádná rivalita?
Lepší, než byly. Když jsme byli v jednom státě, tak Slováci měli pocit, že Češi je vykořisťují. Teď máme každý své, takže si každý dělá, co chce, a to je lepší.

Co Vy a počítače? Už jste je začal používat?
Ne, nepoužívám moc počítač, zdržuje mě. Tady mám počítač (ukazuje na obrovský kalendář na stole) a s tím si vystačím, otevřu ho a už tam mám vše. Vy, než nastartujete počítač, tak já už jsem dávno v Praze. Ale už umím pracovat s maily, to jsem se naučil za minulý rok.

Kde se vidíte za pět let? Co myslíte, že budete dělat?
Za pět let? Tak normálně, v Agrofertu, ale budu žít jinak, budu víc spát a mít jiný, volnější režim. Nebudu vstávat v pět, ale v sedm. Dám si snídani, přečtu si noviny, vyprovodím děti, potom si zacvičím, dám si obchodní oběd tak, jak to dělají ti velcí manažeři.

Budu držet palce, ať se to povede. Pokud byste se mohl vrátit úplně na začátek kariéry a vybrat si jinou cestu, udělal byste to, nebo byste zůstal?
Jinou cestu, jakou? Ne, moje povolání je obchodník, obchod je fajn. Baví mě a určitě bych chtěl být tím, kým jsem.

Děkuji Vám velice za rozhovor.


Tento rozhovor vznikl v dubnu roku 2013 - v té době jsme společně se spolužáky zakládali univerzitní časopis Jihočeské Univerzity - JU Magazín a tohle byl náš úlovek pro exkluzivní rozhovor v našem prvním tištěném čísle! Bylo to ještě v době, kdy hnutí ANO pohybovalo pod hranicí pro vstup do sněmovny, následně padla vláda a v říjnu hnutí ANO získalo 18% hlasů v parlamentních volbách. 


České Budějovice, Duben 2013 

Znepokojený burger

Worried citizen - Besorgter Burger - Znepokojený občan (burger)



Dolní Manhattan z roku 1922


Dobové fotky jsou úžasné, a vždycky mě udivilo, co všechno nám můžou vypovědět o svojí době, ve které byly pořízeny. Tato fotka je z Dolní Manhattenu a je zde zachyceno, jak vypadal již v roce 1922 - fascinující, nezdá se vám?